Povolení
ke kácení může být podle zákona o ochraně přírody vydáno jen ze závažných
důvodů. Vždy je nutné zkoumat, zda zájem vlastníka strom pokácet převažuje nad
veřejným zájmem na ochraně stromu. Význam dřevin je nutné posoudit pro danou
lokalitu i širší rámec krajiny, ne se omezit na pouhé finanční ocenění dřevin. Schopnost
stromu zlepšovat klima a mikroklima, poskytovat útočiště dalším organismům a
esteticky zhodnocovat okolí je, zvláště ve městech, obrovská - a i poškozený,
či dožívající strom může být esteticky hodnotným a cenným biotopem ! Pokud ke
kácení opravdu dojít nezbytně musí, náhradní výsadba by měla být úměrná vzniklé
újmě. To není možné zajistit ukládáním výsadby kus za kus, protože ekologická
funkce mladého stromu je nesrovnatelně nižší, než stromu vzrostlého (v řádech
stovek ku jednomu) !
Zásahy do zeleně jsou obecně vnímány veřejností mimořádně citlivě. Proto je jistě namístě maximální otevřenost úřadů a co nejširší zapojení občanů do rozhodovacích procesů - a to i nad rámec zákona.
Desatero dobré práce úředníka, mimo jiné, hovoří o nutnosti kvalitně informovat o plánovaných akcích a umožnit tak občanům uplatnit jakékoli připomínky.
Při plánovaném kácení většího rozsahu lze jistě předpokládat rozsáhlejší polemiku o vhodnosti daného záměru a existuje mnoho příkladů dobré praxe, jak dosáhnout dostatečné proinformovanosti: tištěným, plošně a všem zdarma distribuovaným zpravodajem, vyvěšením letáků, umístněním cedulí přímo k dané ploše, uspořádáním kulatého stolu, besedy s občany, dotazníkem, větším využitím místního rozhlasu, facebookové prezentace, pravidelnému informování na webu i v sekci aktualit na hlavní straně a tak dále (nejen tedy pomocí zpětně těžko dohledatelných strohých záznamů z Úřední desky a jednoznačně zavádějících informací ve zpoplatněných a nikoli všem dostupných listech - přičemž dohánění ex post se skutečně k dobru nepočítá !).
Správní orgán se tím zpravidla vyhne následným zbytečným průtahům. A vstřícným, slušným jednáním předejde podávání odvolání, či sepisování petic. Špatná informovanost občanů vede logicky k nespokojenosti a v důsledku i další zátěži právě samotných pracovníků správních orgánů. Tolik fakta.
To, k čemu nyní v Sázavě došlo, je tudíž, mimo jiné, zpráva o nekvalitně odvedené práci odpovědných úředníků a zároveň informace pro občany, že lokální volby jsou opravdu zodpovědná záležitost, kterou neradno podceňovat. Pro mne osobně i jasný signál, jak moc důležitá je občanská angažovanost.
Závěrem cítím potřebu zdůraznit, že v demokratickém světě mají lidé právo na pravdivé informace podané slušným způsobem. Nemělo by být, dle mého vlastního názoru, tedy absolutně přípustné, aby starosta tak krásného a v mnoha rovinách výjimečného města, jakým Sázava rozhodně je, nezvládal v jednání s občany ani základy slušné komunikace, místo věcných odpovědí na jasné otázky se uchyloval k nemístným osobním urážkám a případně legitimně se dotazující vykazoval v úředních hodinách z úřadu ....
Anna Třešňáková
Zásahy do zeleně jsou obecně vnímány veřejností mimořádně citlivě. Proto je jistě namístě maximální otevřenost úřadů a co nejširší zapojení občanů do rozhodovacích procesů - a to i nad rámec zákona.
Desatero dobré práce úředníka, mimo jiné, hovoří o nutnosti kvalitně informovat o plánovaných akcích a umožnit tak občanům uplatnit jakékoli připomínky.
Při plánovaném kácení většího rozsahu lze jistě předpokládat rozsáhlejší polemiku o vhodnosti daného záměru a existuje mnoho příkladů dobré praxe, jak dosáhnout dostatečné proinformovanosti: tištěným, plošně a všem zdarma distribuovaným zpravodajem, vyvěšením letáků, umístněním cedulí přímo k dané ploše, uspořádáním kulatého stolu, besedy s občany, dotazníkem, větším využitím místního rozhlasu, facebookové prezentace, pravidelnému informování na webu i v sekci aktualit na hlavní straně a tak dále (nejen tedy pomocí zpětně těžko dohledatelných strohých záznamů z Úřední desky a jednoznačně zavádějících informací ve zpoplatněných a nikoli všem dostupných listech - přičemž dohánění ex post se skutečně k dobru nepočítá !).
Správní orgán se tím zpravidla vyhne následným zbytečným průtahům. A vstřícným, slušným jednáním předejde podávání odvolání, či sepisování petic. Špatná informovanost občanů vede logicky k nespokojenosti a v důsledku i další zátěži právě samotných pracovníků správních orgánů. Tolik fakta.
To, k čemu nyní v Sázavě došlo, je tudíž, mimo jiné, zpráva o nekvalitně odvedené práci odpovědných úředníků a zároveň informace pro občany, že lokální volby jsou opravdu zodpovědná záležitost, kterou neradno podceňovat. Pro mne osobně i jasný signál, jak moc důležitá je občanská angažovanost.
Závěrem cítím potřebu zdůraznit, že v demokratickém světě mají lidé právo na pravdivé informace podané slušným způsobem. Nemělo by být, dle mého vlastního názoru, tedy absolutně přípustné, aby starosta tak krásného a v mnoha rovinách výjimečného města, jakým Sázava rozhodně je, nezvládal v jednání s občany ani základy slušné komunikace, místo věcných odpovědí na jasné otázky se uchyloval k nemístným osobním urážkám a případně legitimně se dotazující vykazoval v úředních hodinách z úřadu ....
Anna Třešňáková
