Povolení
ke kácení může být podle zákona o ochraně přírody vydáno jen ze závažných
důvodů. Vždy je nutné zkoumat, zda zájem vlastníka strom pokácet převažuje nad
veřejným zájmem na ochraně stromu. Význam dřevin je nutné posoudit pro danou
lokalitu i širší rámec krajiny, ne se omezit na pouhé finanční ocenění dřevin. Schopnost
stromu zlepšovat klima a mikroklima, poskytovat útočiště dalším organismům a
esteticky zhodnocovat okolí je, zvláště ve městech, obrovská - a i poškozený,
či dožívající strom může být esteticky hodnotným a cenným biotopem ! Pokud ke
kácení opravdu dojít nezbytně musí, náhradní výsadba by měla být úměrná vzniklé
újmě. To není možné zajistit ukládáním výsadby kus za kus, protože ekologická
funkce mladého stromu je nesrovnatelně nižší, než stromu vzrostlého (v řádech
stovek ku jednomu) !
Zásahy do zeleně jsou obecně vnímány veřejností mimořádně
citlivě. Proto je jistě namístě maximální otevřenost úřadů a co nejširší
zapojení občanů do rozhodovacích procesů - a to i nad rámec zákona.
Desatero dobré práce úředníka, mimo jiné, hovoří o nutnosti kvalitně
informovat o plánovaných akcích a umožnit tak občanům uplatnit jakékoli připomínky.
Při
plánovaném kácení většího rozsahu lze jistě předpokládat rozsáhlejší polemiku o
vhodnosti daného záměru a existuje mnoho příkladů dobré praxe, jak dosáhnout
dostatečné proinformovanosti: tištěným, plošně a všem zdarma distribuovaným
zpravodajem, vyvěšením letáků, umístněním cedulí přímo k dané ploše, uspořádáním
kulatého stolu, besedy s občany, dotazníkem, větším využitím místního rozhlasu,
facebookové prezentace, pravidelnému informování na webu i v sekci aktualit na
hlavní straně a tak dále (nejen tedy pomocí zpětně těžko dohledatelných strohých
záznamů z Úřední desky a jednoznačně zavádějících informací ve zpoplatněných a nikoli
všem dostupných listech - přičemž dohánění ex post se skutečně k dobru nepočítá !).
Správní
orgán se tím zpravidla vyhne následným zbytečným průtahům. A vstřícným, slušným
jednáním předejde podávání odvolání, či sepisování petic. Špatná informovanost
občanů vede logicky k nespokojenosti a v důsledku i další zátěži právě samotných
pracovníků správních orgánů. Tolik fakta.
To, k
čemu nyní v Sázavě došlo, je tudíž, mimo jiné, zpráva o nekvalitně odvedené práci
odpovědných úředníků a zároveň informace pro občany, že lokální volby jsou
opravdu zodpovědná záležitost, kterou neradno podceňovat. Pro mne osobně i
jasný signál, jak moc důležitá je občanská angažovanost.
Závěrem
cítím potřebu zdůraznit, že v demokratickém světě mají lidé právo na pravdivé
informace podané slušným způsobem. Nemělo by být, dle mého vlastního názoru, tedy
absolutně přípustné, aby starosta tak krásného a v mnoha rovinách výjimečného města,
jakým Sázava rozhodně je, nezvládal v jednání s občany ani základy slušné
komunikace, místo věcných odpovědí na jasné otázky se uchyloval k nemístným
osobním urážkám a případně legitimně se dotazující vykazoval v úředních
hodinách z úřadu ....
Anna
Třešňáková
